Parádní eso

... Cítila jsem se dost bídně. Nápad, že bych se měla pokusit o útěk, jsem okamžitě zavrhla. Nechtěla jsem být sama. Všechno na mne padalo, dočista všechno. V tom pokoji bylo ticho, ani hodiny tam netikaly. I když mě bolely nohy a vlastně celé tělo, začala jsem se procházet. Prohlédla jsem si porcelán. Některé figurky byly opravdu krásné, šálečky z teničkého porcelánu se mi taky líbily, ale ze všeho nejlepší byly mušle, obrovské, hýřily barvami a člověk si připadal jako v moři.