Moji chlapci - zápisky učitelky

Marina Nikolajevna nastoupila po pedagogickém studiu v září r. 1945 do moskevské chlapecké školy. Po prvé stála před "svou" třídou, před jedenáctiletými chlapci různých povah a zkušeností, různého vychování anázorů. S odstupem několika málo let vzpomíná na svůj první školní rok, co s chlapci prožila, jaké problémy řešila, jak musela postupovat, aby se s hochy sžila a stala se jim nejen dobrou učitelkou, ale i starším přítelem. Nebyla to maličkost změnit vzpurného Kolju v milého, hodného chlapce, zloděje Sašu, jenž byl kdysi postrachem třídy, v jednoho z nejoblíbenějších kamarádů, v samotářském Dimovi zlomit odpor k ostatním chlapcům, vychloubačnému Lukarevovi ukázat správnou životní cestu. Chlapci a jejich učitelka prožívají mnohá dobrodružství.